Tipy na výlet

Zámecký park Krásný Dvůr

Zámecký park u zámku Krásný Dvůr založil jako rozsáhlý přírodně krajinářský park v letech 1783 - 1793 Jan Rudolf Černín, který byl ovlivněn nejen svou botanickou zálibou, ale i svou cestou po západní Evropě, kterou podnikl v roce 1779. V té době se do Evropy z Anglie šířil nový směr, podle kterého měla být...

Rozcestí Krásný Dvůr - zámek

Turistický rozcestník s názvem Krásný Dvůr - zámek stojí na okraji zámeckého parku kousek od vstupní brány do areálu zámku. Vedle rozcestníku stojí také informační tabule s kreslenou mapou parku včetně zámeckých budov. Směrové šipky označují směr zeleně značené turistické trasy, která vede z Krásného Dvora od...

Dolní kněžický rybník

Dolní kněžický Rybník najdme necelých 8 km od Podbořan v Žatecké pánvi. Slouží převážně k chovu ryb.

Podbořany, muzeum

Muzeum v Podbořanech nabízí několikeré prostory. Možnosti přístupu jsou v patře ve výstavní síni. Dále do prostor s inventářem zkamenělin a jiných hornin. Na rozlehlém prostoru chodby, jsou stěny zdobeny fotkami a popisy rostlin. V přízemí je několik bohatě zařízených místností, věnující se Volyňským Čechům....

Podbořany

Podbořany leží v Západních Čechách, východním směrem od Karlových Varů. Západním směrem od města se zvedají vrcholky Doupovských hor, jižním směrem se rozkládá Rakovnická pahorkatina a východním směrem je oblast pohoří Džbán. Východním směrem od města je značné množství chmelnic patřící k chmelařské...

Nepomyšl - obec

Obec Nepomyšl se nachází v Ústeckém kraji, a to v západní části někdejšího historického Žatecka. Svoji polohou na úpatí Doupovských hor leží na pomezí dvou hlavních vodních pánví. První písemný doklad o obci se dochoval ze 14. století. Obec Nepomyšl byla povýšena na Městečko, kdy roku 1717 udělil císař Karel...

Dvérce

Ves Dvérce se i se svou nadřazenou obcí Nepomyšl (pod níž patří i Dětaň, Chmelištná a Nová Ves u Podbořan) nachází v Ústeckém kraji, a to v západní části někdejšího historického Žatecka. Leží asi 7 kilometrů vzdušnou čarou jihozápadně od Podbořan a necelé dva kilometry jihovýchodně od Nepomyšle. Svoji...

Vilémov u Kadaně

Obec v okrese Chomutov. Podle Wikipedia.org má něco přes 500 obyvatel. První zmínka o obci je z roku 1342. Jméno pochází od bratrů Vilémů z rodu Pětipěstých z Egerberka, zakladatelů obce. Centrální náměstíčko je zvláštní tím, že jeho prostředkem prochází silnice, sice jen málo frekventovaná, ale...

Doupovská dráha

Soustava lokálních tratí pod Doupovskými horami, které jsou s námi již přes 125 let. V roce 2006 zde byl provoz zastaven, avšak již od roku 2008 pravidelně v sezoně vyjíždí vlaky pro turisty, kterým umožňuje poznat tento krásný kout naší vlasti počínaje královským městem Kadaní, Nechranickou přehradou, či zámkem...

Pšov

Obec Pšov se nachází asi deset kilometrů jihozápadně od Žatce a pět kilometrů severovýchodně od Podbořan. Jméno má obec od staročeského slova "pše", což znamenalo výraz pro pšenici. Poprvé se v pramenech připomíná roku 1186, kdy ji kapitula kostela na Pražském hradě prodala řádu johanitů. Ve 13. století se Pšov na...

Vroutek

První zmínka o Vroutku pochází z r. 1227, kdy ho vlastník Mostu, Kojata Hrabišic, daroval klášteru v Praze na Zderaze. Ve 14. stol. se Vroutek stal majetkem benediktinského kláštera v Postoloprtech. V té době byl pravděpodobně povýšen na poddanské město-naznačuje to postava preláta v městském znaku. Za husitských...

Podbořanský Rohozec

Obec Podbořanský Rohozec (dříve Německý Rohorec, Deutsch Rust) leží na úbočí Doupovských hor, asi deset kilometrů západním směrem od Podbořan. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 480 ? 510 metrů nad mořem. V obci trvale bydlí do 150 obyvatel a je zde i 28 rekreačních objektů. Obcí protéká Rohozecký potok a...

Blšany

Obec Blšany se nalézá na Podbořansku, cca 14 kilometrů jižně od Žatce, v západním cípu okresu Louny, na silnici č. 27 v nadmořské výšce 277 metrů nad mořem. První písemná zpráva o Blšanech je z roku 1238. Po konci druhé světové války obec s českým názvem Blšany mnoho lidí neznalo. Blšany totiž spadaly do...

Očihov

Obec Očihov se nachází asi 16 km jižně od Žatce a cca 2 km jihozápadně od Blšan. Název obce vznikl z vlastního jména Otich (což byla lichotná zkratka jména Otislav). V písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1289 jako majetek Přibyslavův. Počátkem čtrnáctého století se vladykové z Očihova odstěhovali na Moravu a...

Liběšovice

Obec Liběšovice (též známa jako Lieschwitz, Lischwitz) se nachází asi osm kilometrů jižním směrem od Žatce a tři kilometry severozápadně od Blšan, uprostřed donedávna kvetoucí chmelařské oblasti. Obec je poprvé připomínaná v roce 1281. Kaple Nejsvětější Trojice je součástí Římskokatolické farnosti Liběšice u...

Poláky

Poláky - obec nachádzajúca sa v severozápadnýchˇČechách, asi 8 km od Kadane na pravom brehu Ohře pri Nechranickej priehrade, vo výške 332 m nad morom - okolitá krajina patrí k najstaršie osídleným oblastiam chomutovského okresu - názov obce je prvýkrat doložený v roku 1318, kady vlastnil Poláky Vlk z Poláku. V...

Kryry

Historie obce Kryry se začala psát již v 5. století našeho letopočtu, což potvrzují četné nálezy. V Kryrech však bylo prokázáno i pravěké osídlení lovců mamutů. Písemné záznamy jsou uloženy v muzeu ve Vídni a v Národním muzeu v Praze. Později ve zdejším kraji bydleli Lučané, slovanský kmen, což dosvědčily...

Kozí Hrady versus Schillerova rozhledna

Už roku 1483 je hrad uváděn jako pustý. Kozí Hrady nad Kryrami nebyly nijak velkou ani významnou stavbou. Což dokládá i jeho krátká života schopnost. Té nejspíš "dopomohly" bouře husitského hnutí. Počátkem 14 stol. Albrecht z Ervěnic staví, na stanovišti bývalého dávného sídliště, hrádek s valy a příkopy. Za...

Schillerova rozhledna

Rozhledna byla postavena v letech 1905 - 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož Památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova...

-

Památky

 

Nepomyšl (5.3 km)

zámek

Zámek přestavěný z pův. tvrze z 1. pol. 14. stol., úpravy v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r. 1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu.

 

Křečov (7.7 km)

zřícenina hradu

Zříceniny malého hradu, doloženého k r. 1338 za rytíře Racka. R. 1421 dobyt křižáky, po r. 1482 upraven Vřesovci, r. 1543 uváděn jako pustý. Dochováno zarostlé předhradí s příkopy a malé čtvercové jádro se zbytky zdiva brány, hradeb a obytné věže.

 

Kadaň, Městské muzeum (15.2 km)

hrad

Královský hrad byl založen kolem r. 1260. Přestavován r. 1547 a po požáru r. 1811. Po r. 1750 sloužil jako kasárna a ztratil tím ryzí středověký charakter. Nyní je na hradě knihovna s internetovou kavárnou, obřadní síň a dům s pečovatelskou službou.

 

Funkštejn, Finkenštejn, Funkenštejn; Lestkov (17.2 km)

zaniklý hrad

Zaniklý hrad o němž se ví, že býval kdesi v okolí Klášterce nad Ohří. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.

 

Egerberk, Lestkov, Egerberg (18 km)

zřícenina hradu

Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.

 

Kleinštejn, Klejštejn, Kleinstein, Pragerhaus (19.1 km)

zřícenina hradu

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergriftového typu. Zánik hradu spadá do let 1435-1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Kleinštejna Vojtěchem z Doupova

 

Hasištejn (22.7 km)

zřícenina hradu

Královský hrad založen počátkem 14. století Fridrichem I. ze Šumburka. Roku 1418 dobyt vojsky Václava IV., následně darován Lobkovicům. Po požáru v roce 1560 zpustl.

 

Perštejn (23.5 km)

zřícenina hradu

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

 

Kamenné řady u Kounova (23.6 km)

ostatní

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

 

Himlštejn, Nebesa; Peklo (25 km)

zřícenina hradu

Zřícenina hradu z 15. st. - první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.

 

Džbán, Čbán (25.1 km)

torzo hradu

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

 

Hungerberg (25.5 km)

zaniklý hrad

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

 

Hartenštejn, Nový Hartenštejn (26.3 km)

zřícenina hradu

Hrad z konce 15. st. postaven pány z Plavna jako vojenský opěrný bod. Majitelé se často střídali. R. 1573 uváděn jako pustý, poté částečně opraven, po připojení k Andělské Hoře r. 1609 zpustl definitivně. Ve 20. st. opravován.

 

Hausberk, Hausburk; Krásná Lípa (26.7 km)

zaniklý hrad

Terénní relikty hradu. O historii ani majitelích není nic známo, nálezy doložena existence ve 14. st. Dochován pahorek jádra s dvěma okruhy příkopů a valů. Hradní stavby byly z větší části dřevěné.

 

Horní hrad, Hauenštejn, Hauenstein (26.7 km)

zřícenina hradu

Zchátralý zámek přestavěný z hradu. Královský hrad z 13. st., přestavěn za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.

 

Andělská Hora (28.9 km)

zřícenina hradu

Zřícenina hradu z přelomu 14. a 15. století nad stejnojmenným městečkem. Dříve také nazývaného Engelhaus. Začal chátrat po dobytí Švédy v roce 1635.

 

Najštejn, Neustein; Květnov (29.2 km)

zřícenina hradu

Nepatrné zbytky hradu založeného ve 14. století Jindřichem z Alamsdorfu. Po roce 1381 byl hrad opuštěn a postupem času se změnil ve zříceninu. Po roce 1989 zbytky hradu výrazně poničeny německými hledači pokladů.

 

Angerbach u Kožlan (31 km)

torzo hradu

Nepatrné zbytky loveckého hrádku z roku 1240, postaveného na příkaz Václava I. Jednalo se o přechodný typ mezi hradištěm a hradem. Po požáru v roce 1420 se stal zříceninou.

 

Krakovec (32.5 km)

zřícenina hradu

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

 

Most, Landeswarte, Hněvín (35.3 km)

hrad

Hrad založil Václav I. po r. 1230. R. 1421 obléhán pražskými husity. R. 1595 odkoupen městem Most. Za 30leté války opevněn, v l. 1651-3 hrad na žádost města zbořen. Dnešní umělá rekonstrukce hradu s využitím zřícenin vznikla v l. 1879-1900.